Na svých toulkách po Špindlerově Mlýně a jeho okolí potkáte řadu značek a ukazatelů, s nimiž jste se patrně doposud nesetkali. Proto nám dovolte‚ Vás s některými z nich blíže seznámit.
Tato webová stránka používá cookies
Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Podmínky pro používání internetových stránek..
Na svých toulkách po Špindlerově Mlýně a jeho okolí potkáte řadu značek a ukazatelů, s nimiž jste se patrně doposud nesetkali. Proto nám dovolte‚ Vás s některými z nich blíže seznámit.
Němé značky Krkonoš, také nazývané "muttichovky", jsou turistické orientační značky vyřezané z plechu do příslušného tvaru a červeně natřené. Jsou obvykle umístěné na vrcholu dřevěné tyče krkonošského tyčového značení. Jejich účelem je zajistit viditelnost značení cest i za snížené viditelnosti nebo námrazy, kdy běžné značky nemusí být čitelné či vůbec nalezitelné.
Významné horské chaty, vrcholy, sídla a další místa (celkem 30 objektů) v Krkonoších mají vlastní červený symbol. Zde uvádíme jen ty z nich, které se nachází v okolí Špindlerova Mlýna.
Němé značky se používají od roku 1923. Vytvořil je Kamil Vladislav Muttich (někdy chybně označován jako Kamil Vlastimil Muttich) (1873–1924), akademický malíř a lyžař, zakladatel lyžařského spolku Himalaja v Mladé Boleslavi.
NĚMÉ ZNAČKY KRKONOŠE
Již od 19. století se v Čechách používá pro označení pěších turistických tras takzvané pásové značení.
Barva prostředního pásu značky nemá nic společného s obtížností trasy, ale s jejím významem:
V I. a II. zóně národního parku je zakázáno vstupovat mimo takto značené trasy. Pro lepší orientaci na trasách obzvláště za špatného počasí a především v zimě slouží také němé značky a tyčové značení.
Cyklistické trasy v Krkonoších přechází na barevné pásové značení (modré, červené, zelené a bílé) mezi dvěma žlutými pruhy. Na rozcestích pak budou cyklisty orientovat žluté kovové směrovky s barevnými hroty. Symbolika se přiblíží terénnímu značení Klubu českých turistů.
Na území KRNAP a jeho ochranného pásma je vybudován systém terénních tras vhodných převážně jen pro horská kola. Je značen dřevěnými gravírovanými piktogramy a udržován Správou KRNAP.
V nižších polohách – výhradně na místních komunikacích a méně frekventovaných silnicích navazují cykloturistické trasy KČT směřující dále do Podkrkonoší a Jizerských hor. Tyto trasy propojuje dálková magistrála Jizerské hory – Krkonoše – Jeseníky označená KČT 22. V nejvýchodnějších částech území (oblast Rýchor) naleznete na místních komunikacích specificky značené cesty Mikroregionu Žacléřsko (barevné body; vlastní cyklomapa Mikroregionu). Pro trasy KČT i Mikroregionu Žacléřsko lze doporučit trekové kolo.
Hlavní krkonošský hřeben leží na česko-polské hranici. Hraniční kámen nebo též hraničník je obvykle betonový či kamenný kvádr vyčnívající ze země a označující bod na státní hranici mezi sousedními státy. Na bočních stranách hraničního kamene se nacházejí písmena označující, ke kterému státu náleží příslušná strana státní hranice - na české straně "C" na polské "P". Obvykle je hranice tvořena přímo spojnicí jednotlivých kamenů.
České hraniční kameny jsou číslovány a toto značení bývá uvedeno např. v mapách Klubu českých turistů, což usnadňuje orientaci podél hranice.
V zimě je samozřejmě řada hraničních mezníků pod sněhem, ale na některé narazíte i při vysoké sněhové pokrývce.
Zelená značka s českým státním znakem vyznačuje v terénu hranice Krkonošského národního parku (zkráceně Krnap). Účelem parku je ochrana jedinečné krajiny Krkonošských hor.
Národní park je rozdělen do tří zón – I. zona (nejpřísněji chráněná), II. zóna a okrajová. I. a II. zóna jsou v terénu rovněž vyznačeny cedulemi (viz obrázek). V I. a II. zóně parku jsou velmi omezené turistické aktivity, např. není dovoleno vjíždět na kole mimo značené cyklotrasy a vstupovat mimo značené pěší trasy.
Roku 1992 byly oba národní parky (na české i polské straně) Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) společně zařazeny do sítě biosférických rezervací v rámci programu Man and the Biosphere (Člověk a biosféra). Proto dnes naleznete na znaku Krnap a na cedulích v terénu zkratku MaB - značku tohoto projektu.
Biosférická rezervace je velkoplošné území vyhlášené v rámci tohoto mezinárodního programu UNESCO. Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země. Tato území představují reprezentativní ukázky kulturních i přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity.
Většina biosférických rezervací zahrnuje nejen přírodě blízká území, ale také území poznamenaná činností člověka - v Krkonoších najdeme oba typy území. To umožňuje studovat vzájemné vztahy mezi člověkem a přírodním prostředím a podporovat zvyšování biodiverzity v takových oblastech.